Ředitel školy vydává školní řád na základě těchto právních norem:
Zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném
vzdělávání
Vyhláška MŠMT ČR č. 48/2005 Sb. o základním vzdělávání
Vyhláška MŠMT ČR č. 107/2005 Sb. o školním stravování
Úmluva o právech dítěte
I. Úvodní ustanovení
1. Základem našeho vzájemného působení ve škole je dodržování pravidel slušného
chování, úcta, respekt a důstojnost všech účastníků vzdělávacího procesu.
2. Je důležité nezapomenout pozdravit, poprosit a poděkovat.
3. Veškerá rozhodnutí týkající se žáka musí vždy brát plně v úvahu jeho nejlepší zájem.
II. Práva a povinnosti žáků
1. Žák má právo na vzdělání, poskytování služeb podle školského zákona, na informace
o průběhu a výsledcích svého vzdělávání a na poradenskou službu školy.
2. Žák má právo zakládat v rámci školy samosprávné orgány žáků, volit a být do nich
volen, pracovat v nich a jejich prostřednictvím se obracet na ředitele školy. Ředitel
školy je povinen se stanovisky a vyjádřeními samosprávných orgánů zabývat.
3. Žák má právo vyjádřit se k záležitostem spojeným s výchovou a vzděláváním, které se
ho osobně týkají. Může se vyjádřit osobně pohovorem s vyučujícím, třídním učitelem
nebo ředitelem školy, popřípadě může využít schránku důvěry.
4. Žák má právo požádat pedagoga o radu a pomoc v tíživé osobní situaci, může využít
linek důvěry, jejichž telefonní čísla jsou vyvěšena na nástěnce v budově školy.
5. Žák má právo být chráněn před jakýmkoli vměšováním do soukromí a před
nezákonnými útoky na svou pověst.
6. Žák je povinen chodit do školy pravidelně a včas, podle rozvrhu hodin
a účastnit se činností organizovaných školou. Účast na vyučování volitelných a
nepovinných předmětů a docházka do zájmových kroužků a do školní družiny je pro
zařazené žáky povinná.
7. Žák chodí do školy čistě a slušně upraven.
8. Žák je povinen se řádně vzdělávat a svědomitě připravovat na vyučování, je povinen
nosit do školy učebnice a školní potřeby podle rozvrhu hodin a podle pokynů
vyučujících.
9. Žák svým chováním nenarušuje průběh vyučovací hodiny.
10. Žák je povinen chovat se ve škole slušně, zdravit všechny dospělé osoby
a dbát pokynů zaměstnanců školy. Je povinen dodržovat školní řád, předpisy a
pokyny školy k ochraně zdraví a bezpečnosti, s nimiž byl seznámen.
11. Za závažné zaviněné porušení povinností žáka se vždy považuje hrubý slovní a
úmyslný fyzický útok žáka vůči pracovníkům školy.
III. Práva a povinnosti zákonných zástupců nezletilých žáků
1. Zákonní zástupci žáka mají právo na informace o průběhu a výsledcích jeho
vzdělávání a na poradenskou pomoc školy v záležitostech vzdělávání žáka.
2. Zákonní zástupci žáka mají právo volit a být voleni do školské rady.
3. Zákonní zástupci žáka mají právo vyjadřovat se ke všem rozhodnutím
a skutečnostem týkajícím se podstatných záležitostí vzdělávání žáka.
4. Zákonní zástupci žáka mají právo na informace o změně výuky. Pokud dojde ke změnám v obsahu nebo rozsahu vyučování (exkurze, vyhlášení ředitelského volna), jsou zákonní zástupci informováni o změně nejpozději
2 dny předem zápisem do žákovské knížky, ve výjimečných případech v daný den telefonicky.
5. Zákonní zástupci mají povinnost zajistit, aby žák docházel řádně do školy.
6. Zákonní zástupci mají povinnost se na vyzvání ředitele školy osobně zúčastnit projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání žáka.
7. Zákonní zástupci mají povinnost oznámit škole údaje podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnosti žáka. Jsou to především jméno a příjmení, rodné číslo, státní občanství, adresa trvalého pobytu, údaje o předchozím vzdělávání ve škole, vyučovací jazyk, údaje o zdravotním znevýhodnění nebo postižení žáka, jména a příjmení zákonných zástupců, místa jejich trvalého pobytu, adresy pro doručování písemností a telefonické kontakty.
8. Zákonní zástupci mají povinnost informovat školu o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích žáka, nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání.
9. Zákonní zástupci mají povinnost omlouvat nezletilého žáka a dokládat důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování v souladu se školním řádem.
IV. Podmínky pro omlouvání a uvolňování žáků z vyučování
1. Nepřítomnost nezletilého žáka ve vyučování omlouvá zákonný zástupce.
2. Nepřítomnost žáka oznámí zákonný zástupce do tří pracovních dnů od započetí absence.
3. Uvolnění žáka z vyučování z předem známých vážných důvodů je možné pouze na základě písemné žádosti zákonného zástupce zapsané v žákovské knížce. Uvolnění z jedné hodiny umožní vyučující daného předmětu, uvolnění na více hodin až dvou dnů třídní učitel a na více dnů ředitel školy.
4. Pokud je žák uvolňován z vyučování z nepředvídaných důvodů, opouští školu v doprovodu zákonného zástupce, nebo osoby zákonným zástupcem pověřené.
5. Pokud se žák nemůže zúčastnit výuky z nepředvídaných důvodů, má zákonný zástupce povinnost tuto skutečnost v den započetí nepřítomnosti oznámit osobně, telefonicky nebo e-mailem třídnímu učiteli.
6. Po ukončení nepřítomnosti doloží zákonný zástupce žáka její důvod zápisem do žákovské knížky nebo potvrzením od lékaře nejpozději do 3 dnů, počínaje dnem, kdy žák opět začne navštěvovat školu.
7. V odůvodněných případech může třídní učitel se souhlasem ředitele školy rozhodnout o dokládání nepřítomnosti žáka z důvodu nemoci potvrzením od lékaře. Třídní učitel je povinen tuto skutečnost předem projednat se zákonným zástupcem.
8. V případě, že zákonný zástupce nesplní výše uvedené povinnosti, je nepřítomnost žáka ve škole považovaná za neomluvenou a řeší se podle počtu neomluvených hodin nejprve pohovorem se zákonným zástupcem žáka (1 – 10 hodin), projednáním na výchovné komisi (11 – 20 hodin), a při neomluvené absenci vyšší než 20 hodin je projednávání přítomen i zástupce orgánu sociálně-právní ochrany dětí.
9. Na žádost zákonného zástupce žáka může ředitel školy ze zdravotních nebo jiných závažných důvodů uvolnit žáka částečně nebo zcela z vyučování některého předmětu.
10. Z předmětu tělesná výchova uvolní ředitel školy žáka na základě písemné žádosti doložené doporučením dětského nebo odborného lékaře.
V. Provoz a vnitřní režim školy
1. Budova školy je otevřena pro školní družinu od 7:00 do 7:35 hodin.
2. Na pravidelné vyučování je budova školy otevřena pro žáky od 7:35 do 7:55 hodin.
V případě nepříznivého počasí (déšť, sněžení, teplota nižší než 10ºC) mohou jít žáci od 7:00 hodin do dozorové třídy (1 třída v 1. patře), kde je nad nimi vykonáván dohled.
3. Po dobu, kdy je budova školy otevřená, vykonává pověřený zaměstnanec kontrolu osob vcházejících do budovy.
4. Žáci vstupují do školy hlavním vchodem. Po vstupu do budovy jsou žáci povinni odkládat svršky, pokrývky hlavy a venkovní obuv ve vymezených šatnách. V šatnách nenechávají peníze ani jiné cennosti. Šatna bude v 7:55 hodin uzamčena.
5. Zákonní zástupci mají vstup do školy povolen pouze v případě, že se jdou informovat na prospěch a chování žáka nebo jdou řešit jiné záležitosti týkající se vzdělávání žáka.
6. Budova školy se uzavírá v 7:55 hodin. Opozdilí žáci, zákonní zástupci nebo návštěvy používají po zamknutí hlavního a zadního vchodu školy vchod školní jídelny, který po zazvonění odemyká vedoucí školní jídelny.
7. Příchozí se po vstupu do budovy školy neprodleně ohlásí v ředitelně, kde uvedou důvod své návštěvy.
8. Budova školy je uzavřena po celou dobu vyučování.
9. Vyučování začíná v 7:55 hodin. Časový rozvrh hodin je následující:
1. hodina 7:55 – 8:40
2. hodina 8:50 – 9:35
3. hodina 9:50 – 10:35
4. hodina 10:45 – 11:30
5. hodina 11:40 – 12:25
6. hodina 12:55 – 13:40
7. hodina 13:45 – 14:30
8. hodina 14:35 – 15:20
10. Po přípravném zvonění v 7:50 hodin jsou všichni žáci ve třídě. Na začátku každé vyučovací hodiny mají žáci připraveny všechny potřeby na vyučování včetně žákovské knížky.
11. Příchod žáka na vyučování po začátku vyučovací hodiny písemně omluví jeho zákonný zástupce.
12. Žáci oslovují vyučujícího „paní učitelko“, „pane učiteli“, všechny dospělé zdraví pozdravem „Dobrý den“, „Na shledanou“.
13. Před každou hodinou žákovská služba čistě smaže tabuli a připraví všechny potřebné pomůcky. Pokud se vyučující nedostaví do třídy do 5 minut po zvonění na hodinu, nahlásí to služba v ředitelně školy.
14. Při vyučování se žáci řídí pokyny vyučujícího.
15. Po skončení hodiny žáci uklidí případný nepořádek v okolí své lavice.
16. Přestávky tráví žáci převážně ve své třídě.
17. Žáci mají zakázáno o přestávkách vstupovat do tříd jiných ročníků.
18. Budovu školy může žák opustit v době vyučování pouze s vědomím vyučujícího, zástupce ředitele nebo ředitele školy.
19. Do odborných učeben odcházejí žáci pod dohledem vyučujícího na konci přestávky a řídí se jeho pokyny. V odborných učebnách žáci dodržují řád učeben a opouštějí je uklizené.
20. Po skončení poslední dopolední vyučovací hodiny odchází žáci do školní jídelny pod dohledem vyučujícího.
21. Po obědě nebo po skončení vyučování odcházejí žáci do šaten samostatně.
22. Během polední přestávky mají žáci zakázáno opouštět budovu školy. Shromáždí se v tělocvičně školy, kde je nad nimi vykonáván dohled.
23. Žáci navštěvující zájmové útvary čekají na vyučujícího na předem určeném místě a během výuky se řídí jeho pokyny.
24. Při organizaci výuky jinak než ve vyučovacích hodinách a při akcích souvisejících s výchovně vzdělávací činností školy stanoví vyučující zařazení a délku přestávek podle charakteru činnosti a s přihlédnutím k základním fyziologickým potřebám žáků.
25. Po celou dobu pobytu žáků ve škole a na akcích pořádaných školou je nad žáky vykonáván dohled.
26. Žákům není povoleno zdržovat se v budově školy po vyučování, pokud se neúčastní činnosti zájmových kroužků.
27. Pokud žák přijede do školy na kole, je povinen zamknout si kolo do stojanu na kola.
Jízda na kole je v areálu školy zakázaná.
VI. Provoz a vnitřní režim při mimoškolním vzdělávání
1. O mimoškolním vzdělávání a akcích pořádaných školou, které se konají mimo areál školy, jsou žáci a zákonní zástupci informováni nejpozději 2 dny předem formou zápisu do žákovské knížky.
2. Po celou dobu vzdělávání nebo akce mimo školu je nad žáky vykonáván dohled. Škola zajišťuje dohled nad žáky na předem určeném místě 20 minut před dobou shromáždění žáků. Při mimoškolním vzdělávání může jeden pedagog dohlížet maximálně na 25 žáků.
3. Před vzděláváním nebo akcemi, které se konají mimo areál školy, jsou žáci prokazatelně poučeni o chování a bezpečnosti.
4. Pokud se žáci účastní soutěží, zajišťuje škola bezpečnost a ochranu zdraví žáků po dobu konání soutěží a během dopravy na soutěže a zpět, jestliže se zákonný zástupce nedohodne se školou jinak.
5. Zahraničních exkurzí se mohou zúčastnit žáci pouze na základě písemného souhlasu zákonných zástupců. Při výjezdu do zahraničí musí mít žáci s sebou Evropský průkaz zdravotního pojištění a uzavřené pojištění odpovědnosti za škodu a pojištění léčebných výloh platné na území daného státu.
6. Chování žáka na mimoškolních akcích je součástí celkového hodnocení žáka.
VII. Podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků a jejich ochrany před sociálně patologickými jevy.
1. Každý žák je povinen chránit své zdraví a zdraví svých spolužáků.
2. Větrání učeben je možné pouze za přítomnosti vyučujícího. Žáci mají zakázáno otevírat okna.
3. Žákům je zakázáno manipulovat s elektrickými spotřebiči, vypínači ani jiným elektrickým zařízením. Je přísně zakázáno připojovat jakékoli spotřebiče včetně mobilních telefonů k elektrické síti v budově školy.
4. Žákům je zakázáno přinášet do školy věci, které by mohly ohrozit zdraví, způsobit úraz nebo ohrozit mravní výchovu.
5. Je zakázáno nošení, držení, distribuce a zneužívání návykových látek, včetně alkoholických nápojů a kouření cigaret a elektronických cigaret v areálu školy a na akcích organizovaných školou.
6. Osobám, které jsou pod vlivem alkoholu, nebo jiných návykových látek je vstup do budovy školy zakázán.
7. Žáci nenosí do školy cenné předměty nebo větší obnosy peněz. Ve škole nejsou místa určená k odkládání cenných věcí. V nevyhnutelných případech si žák cenné předměty nebo peníze může uložit u třídního učitele nebo v ředitelně školy.
8. Pokud žák nalezne cizí věc, odevzdá ji vyučujícímu nebo v ředitelně školy.
9. Škola ani pojišťovna neodpovídá za věci uložené mimo vyhrazené prostory.
10. Mobilní telefony a tablety budou při vstupu do budovy vypnuty a uloženy ve školní tašce. V případě jejich využití ve školní výuce a při jiných naléhavých případech smí být použity se souhlasem vyučujícího či dozorujícího učitele a pak opět vypnuty a uloženy. V případě porušení těchto pravidel bude vyučujícím mobilní telefon odebrán a uložen v ředitelně školy. Mobilní telefon bude vydán jen zákonnému zástupce, který
bude o problému neprodleně vyrozuměn vyučujícím.
11. Žáci mají zakázáno v budově školy pořizovat zvukové nebo obrazové záznamy.
12. Cestou na akce a během akcí konaných mimo areál školy se žáciřídí pravidly silničního provozu a pokyny vyučujících.
13. Úraz, nevolnost nebo ztrátu cennějšího předmětu žák neprodleně ohlásí vyučujícímu.
Úrazy oznámené až druhý den nebo později není možné odškodnit.
14. V případě úrazu nebo náhlé nevolnosti žáka vyučující žákovi poskytne první pomoc a neprodleně telefonicky informuje zákonného zástupce žáka. V případě že úraz nebo nevolnost vyžaduje ošetření lékaře, doprovází žáka vždy některý ze zaměstnanců školy, pokud není se zákonnými zástupci dohodnuto jinak.
15. O každém úrazu je veden záznam v knize úrazů. Záznam o úrazu provede zaměstnanec školy, který vykonával nad žáky dohled v době, kdy došlo k úrazu.
16. Při výuce tělesné výchovy žáci nesmí nosit oblečení, obuv, šperky ani jiné předměty, které mohou být příčinou úrazu.
17. Při plaveckém výcviku se žáci i pedagogický dozor řídí pokyny plavecké školy.
18. Žák nesmí ostatní žáky zastrašovat, ohrožovat nebo jim jakýmkoli způsobem ubližovat. Jakékoli projevy šikany nebo kyberšikany jsou nepřípustné.
19. Ochrana před sociálně patologickými jevy, projevy diskriminace nebo násilí je součástí výchovné a vzdělávací činnosti školy a je koordinovaná metodikem prevence sociálně patologických jevů a výchovným poradcem.
VIII. Podmínky zacházení s majetkem školy
1. Žák využívá zařízení školy, pomůcky a učebnice v souvislosti s výukou a řídí se při tom pokyny vyučujících.
2. S učebnicemi a školními potřebami zachází žák šetrně. V případě ztráty, zničení učebnice nebo jejího vážného poškození je žák povinen obstarat novou učebnici.
3. Žák je povinen udržovat své místo, třídu a ostatní prostory školy v čistotě
a pořádku.
4. Pokud žák poškodí školní majetek, je povinen uvést ho do původního stavu. V případě poškození věcí nebo zařízení vyžadujících odbornou opravu je věc nebo zařízení povinen uvést do původního stavu a na vlastní náklady zákonný zástupce žáka nebo je povinen náklady vynaložené na opravu uhradit.
IX. Pravidla pro hodnocení žáků
Pravidla pro hodnocení žáků jsou nedílnou součástí školního řádu a jsou zpracována samostatně v příloze školního řádu. Volně přístupná jsou v elektronické podobě na webové adrese www.zsstrycice.cz a v tištěné formě jsou k nahlédnutí v ředitelně školy.
X. Podmínky pro ukládání výchovných opatření
Výchovnými opatřeními jsou pochvaly nebo jiná ocenění a kázeňská opatření.
Pochvaly:
1. pochvala třídního učitele
2. pochvala ředitele školy
3. věcná odměna
Pochvala třídního učitele je zpravidla udělována za dobrou reprezentaci školy v okresních kolech olympiád, nebo jiných soutěží (umístění od 4. do 10. místa). Pochvala ředitele školy za velmi dobrou reprezentaci školy v okresních kolech olympiád (umístění od 1. do 3. místa), krajských kolech olympiád (umístění od 1. do 10. místa) nebo účasti na celostátním kole předmětové olympiády nebo jiné soutěže. Drobné věcné odměny jsou na
konci školního roku udělovány žákům, kteří byli úspěšnými řešiteli celostátně vyhlašovaných soutěží, úspěšně reprezentovali školu
v různých soutěžích, nebo se umístili od 1. do 3. místa ve školních soutěžích.
Udělení pochval třídní učitel zaznamená do dokumentace školy.
Kázeňská opatření:
1. napomenutí třídního učitele
2. důtka třídního učitele
3. důtka ředitele školy
Porušování školního řádu je řešeno individuálně, zpravidla takto:
Napomenutí třídního učitele je udělováno za opakované pozdní příchody (do 5 minut po zvonění), opakované zapomínání pomůcek na vyučování (více než 10x za čtvrtletí) a vyrušování během vyučování.
Důtka třídního učitele je udělována za neomluvenou absenci (1-2 hodiny), časté pozdní příchody, soustavné zapomínání pomůcek na vyučování (více než 15x za čtvrtletí), vyrušování během vyučování, úmyslné poškozování majetku školy nebo nevhodné chování ke spolužákům.
Důtka ředitele školy je udělována za neomluvenou absenci (1 den), soustavnou nekázeň při vyučování, soustavné zapomínání pomůcek na vyučování (více než 20x za čtvrtletí), podvod (přepisování známek v žákovské knížce, falšování podpisu zákonných zástupců).
Ve všech uvedených kázeňských opatřeních je třídní učitel povinen neprodleně oznámit tuto skutečnost zákonným zástupcům žáka formou zápisu do žákovské knížky. Uložení kázeňských opatření třídní učitel zaznamená do dokumentace školy.
XIV. Poučení o povinnosti dodržovat školní řád
Se školním řádem a s povinností jej dodržovat jsou žáci na začátku každého školního roku seznámeni třídním učitelem. Školní řád je zveřejněn v elektronické podobě na webové adrese www.zsstrycice.cz, v tištěné formě je k nahlédnutí v ředitelně školy.
PŘÍLOHA Č. I.
Hodnocení žáků
Pravidla pro hodnocení jsou zpracována na základě vyhlášky MŠMT č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání.
Cílem a základem každého hodnocení je poskytnout žákovi zpětnou vazbu, tj. co se naučil, zvládnul, v čem se zlepšil, v čem chybuje a jak postupovat dále.
Hodnocení by mělo vést k pozitivnímu vyjádření a mělo by být pro žáky motivující. Je důležité si uvědomovat, že při hodnocení se nehodnotí osoba žáka, ale konkrétní ověřovaný problém.
Důležité je uplatňovat přiměřenou náročnost a pedagogický takt. Soustředíme se na individuální pokrok každého žáka (nesmí docházet ke srovnávání žáků se spolužáky a rozdělování na úspěšné a neúspěšné).
Hodnocení a klasifikace
A. v předmětech s převahou naukového zaměření
Převahu naukového zaměření mají jazykové, společenskovědní, přírodovědné předměty a matematika.
Při klasifikaci v těchto předmětech se hodnotí ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů, kvalita a rozsah získaných dovedností a schopnost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti.
Schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí. Kvalita myšlení, především jeho logika, samostatnost a tvořivost, aktivita v přístupu k činnostem,
zájem o ně a vztah k nim. Přesnost, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu, kvalita výsledků činností a osvojení účinných metod samostatného studia.
Stupeň 1 (výborný)
Žák samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti. Myslí logicky správně.
Ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně a přesně, chápe vztahy mezi nimi a smysluplně propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný, výstižný, účinně se zapojuje do diskuze. Je schopen samostatně studovat vhodné texty, řešit problémy a obhajovat svá
rozhodnutí. Plně respektuje demokratické principy, uvědoměle a aktivně pracuje v týmu, jeho působení je velmi přínosné. Je téměř vždy schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních členů.
Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák s menšími podněty učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně, chápe vztahy mezi nimi a s menšími
chybami propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků je zpravidla bez podstatných nedostatků. Zapojuje se do diskuze. Je schopen s menší pomocí
studovat vhodné texty, řešit problémy a obhajovat svá rozhodnutí.
Respektuje demokratické principy, v podstatě uvědoměle a aktivně pracuje pro tým, jeho působení je přínosné. Je většinou schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních členů.
Stupeň 3 (dobrý)
Žák se v uplatňování osvojovaných poznatků a dovedností dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů podle podnětů učitele. Má nepodstatné mezery v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí, s většími chybami propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích
oblastí. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. Částečně se zapojuje do diskuze. Je schopen studovat podle návodu učitele. Občas nerespektuje demokratické principy, v týmu pracuje ne příliš aktivně, jeho působení je přínosné v menší míře. Je schopen
sebehodnocení a hodnocení ostatních členů.
Stupeň 4 (dostatečný)
U žáka se v uplatňování osvojených poznatků a dovedností vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků závažné mezery, chybně propojuje do
širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti, málo se zapojuje do diskuze. Závažné chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti. Deokratické principy respektuje
jen občas, práce v týmu se pouze účastní. Jeho působení není příliš přínosné. Sebehodnocení a hodnocení ostatních
členů je schopen málokdy.
Stupeň 5 (nedostatečný)
U žáka se v uplatňování osvojených vědomostí a dovedností vyskytují velmi závažné chyby.
Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Žák si požadované poznatky neosvojil, nesmyslně propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí. Neprojevuje samostatnost v myšlení. V ústním a písemném
projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti, i výstižnosti, nezapojuje se do diskuze. Chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Vůbec nerespektuje demokratické principy, nepracuje pro tým. Svou činností narušuje spolupráci, jeho působení není pro tým přínosné. Správného sebehodnocení a hodnocení ostatních členů není schopen.
B. v předmětech s převahou praktického zaměření
Převahu praktické činnosti mají v základní škole; pracovní vyučování, praktika, základy techniky, domácí nauky. Při klasifikaci se hodnotí vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce, využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech a aktivita, samostatnost, tvořivost, iniciativa v praktických činnostech. Kvalita výsledků činností, organizace vlastní práce a pracoviště, udržování pořádku na pracovišti a dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a péče o životní prostředí. Hospodárné využívání surovin, materiálů, energie, překonávání překážek v práci, obsluha a údržba laboratorních zařízení a pomůcek nástrojů, nářadí a měřidel.
Stupeň 1 (výborný)
Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Pohotově, samostatně a tvořivě využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává pohotově, samostatně uplatňuje získané dovednosti a návyky. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce; dopouští se jen menších chyb, výsledky
jeho práce jsou bez závažnějších nedostatků. Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje pracoviště v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a aktivně se stará o životní prostředí. Hospodárně využívá suroviny, materiál, energii. Vzorně obsluhuje a udržuje laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla. Aktivně
překonává vyskytující se překážky.
Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem.
Samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává samostatně, v postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky. Účelně si organizuje vlastní práci, pracoviště udržuje v pořádku. Uvědoměle udržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a stará se o životní prostředí. Při hospodárném
využívání surovin, materiálů a energie se dopouští malých chyb. Laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla obsluhuje a udržuje s drobnými nedostatky. Překážky v práci překonává s občasnou pomocí učitele.
Stupeň 3 (dobrý)
Žák projevuje vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem s menšími výkyvy. Za pomoci učitele uplatňuje získané teoretické poznatky při praktické činnosti.
V praktických činnostech se dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje bčasnou pomoc učitele. Výsledky práce mají nedostatky. Vlastní práci organizuje méně účelně, udržuje pracoviště v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při
práci a v malé míře přispívá k tvorbě a ochraně životního prostředí. Na podněty učitele je schopen hospodárně využívat suroviny, materiály a energii. K údržbě laboratorních zařízení, přístrojů, nářadí a měřidel musí být částečně podněcován. Překážky v práci překonává jen
s častou pomocí učitele.
Stupeň 4 (dostatečný)
Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, k pracovnímu kolektivu a praktickým činnostem.
Získané teoretické poznatky dovede využít při praktické činnosti jen za soustavné pomoci učitele. V praktických činnostech, dovednostech a návycích se dopouští větších chyb. Při volbě postupů a způsobů práce potřebuje soustavnou pomoc učitele. Ve výsledcích práce má
závažné nedostatky. Práci dovede organizovat za soustavné pomoci učitele, méně dbá o pořádek na pracovišti. Méně dbá na dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o životní prostředí. Porušuje zásady hospodárnosti využívání surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů, nářadí a měřidel se
dopouští závažných nedostatků. Překážky v práci překonává jen s pomocí učitele.
Stupeň 5 (nedostatečný)
Žák neprojevuje zájem o práci a vztah k ní, ani k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech, dovednostech a návycích má podstatné nedostatky.
Nedokáže postupovat při práci ani s pomocí učitele. Výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné, nedosahují předepsané ukazatele. Práci na pracovišti si nedokáže zorganizovat, nedbá na pořádek na pracovišti. Neovládá předpisy o ochraně zdraví při práci
a nedbá na ochranu životního prostředí. Nevyužívá hospodárně surovin, materiálů a energie.
V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů a nářadí, nástrojů a měřidel se dopouští závažných nedostatků.
C. ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření
Převahu výchovného zaměření mají; výtvarná výchova, hudební výchova a zpěv, tělesná a sportovní výchova.
Žák zařazený do zvláštní tělesné výchovy se při částečném uvolnění nebo úlevách doporučených lékařem klasifikuje s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu.
Při klasifikaci se hodnotí stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu, osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace, poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti, kvalita projevu, vztah žáka k činnostem a zájem o ně, estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetice ostatní společnosti. V tělesné
výchově se musí přihlédnout ke zdravotnímu stavu žáka, k jeho všeobecné, tělesné zdatnosti, výkonnosti a péči o vlastní zdraví.
Stupeň 1 (výborný)
Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně je rozvíjí. Vždy používá bezpečně a účinně materiály, nástroje a vybavení. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný a přesný. Osvojení vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Aktivně se zajímá o umění a estetiku. Jeho tělesná zdatnost má vysokou úroveň.
Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák je v činnostech aktivní, převážně samostatný, využívá své osobní předpoklady, které úspěšně rozvíjí. Používá bezpečně a účinně materiály, nástroje a vybavení. Jeho projev je esteticky působivý, originální a má jen menší nedostatky. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje méně tvořivě. Má zájem o umění a estetiku. Je tělesně zdatný.
Stupeň 3 (dobrý)
Žák je v činnostech méně aktivní, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuálním a kolektivním projevu. Materiály, nástroje a vybavení používá bezpečně a účinně pouze někdy. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele.
Nemá aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu.
Stupeň 4 (dostatečný)
Žák je v činnostech málo aktivní i tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Materiály, nástroje a vybavení většinou nepoužívá bezpečně a účinně. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malý zájem a snahu.
Stupeň 5 (nedostatečný)
Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Materiály, nástroje a vybavení nepoužívá téměř nikdy bezpečně a účinně. Jeho projev je většinou chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat.
Neprojevuje zájem o práci.
Hodnocení a klasifikace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
Způsob hodnocení a klasifikace žáka vychází ze znalosti příznaků postižení a uplatňuje se ve všech vyučovacích předmětech, ve kterých se projevuje postižení žáka, a na obou stupních základní školy.
Žák zařazený do zdravotní tělesné výchovy při částečném osvobození nebo při úlevách doporučených lékařem se klasifikuje v tělesné výchově s přihlédnutím k druhu a stupni postižení i k jeho celkovému zdravotnímu stavu.
Při klasifikaci žáků se doporučuje upřednostnit širší slovní hodnocení. Způsob hodnocení projedná třídní učitel a výchovný poradce s ostatními vyučujícími. Vhodným způsobem pak také třídní učitel sdělí ostatním žákům ve třídě podstatu individuálního přístupu a způsobu hodnocení a klasifikace žáka.
Při způsobu hodnocení a klasifikace žáků pedagogičtí pracovníci zvýrazňují motivační složku hodnocení, hodnotí jevy, které žák zvládl. Při hodnocení se doporučuje užívat různých forem hodnocení, např. bodové ohodnocení, hodnocení s uvedením počtu chyb apod.
A. v předmětech s převahou naukového zaměření
Stupeň 1 (výborný)
– ovládá bezpečně požadovaná fakta, pojmy, definice a poznatky
– myšlení pohotové, dobře chápe souvislosti, myslí logicky správně
– je schopen samostatně studovat vhodné texty
– pracuje uvědoměle a aktivně v týmu, jeho působení je velmi přínosné
– je schopen téměř vždy sebehodnocení a hodnocení ostatních členů
– vyjadřuje se výstižně a poměrně přesně
– umí a používá kompenzační pomůcky
– pracuje spolehlivě s upraveným textem
– po zadání práce pracuje samostatně
Stupeň 2 (chvalitebný)
– v podstatě uceleně ovládá požadovaná fakta, pojmy, definice a poznatky
– myslí logicky správně
– je schopen s menší pomocí samostatně studovat vhodné texty
– pracuje částečně aktivně v týmu, jeho působení je přínosné
– je schopen téměř vždy sebehodnocení a hodnocení ostatních členů
– vyjadřuje se méně výstižně, ale poměrně přesně
– umí a dovede použít kompenzační pomůcky
– pracuje spolehlivě s upraveným textem
– po zadání práce učitelem pracuje s jistotou
Stupeň 3 (dobrý)
– má nepodstatné mezery v ucelenosti, přesnosti a úplnosti požadovaných faktů, pojmů, definic a poznatků
– myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v logice se vyskytují chyby
– je schopen studovat vhodné texty podle návodu učitele
– pracuje částečně aktivně v týmu, jeho působení je částečně přínosné
– je schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních členů s dopomocí učitele
– vyjadřuje se obtížně a nepřesně
– dovede použít kompenzační pomůcky s návodem učitele
– pracuje spolehlivě s upraveným textem
– nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat
Stupeň 4 (dostatečný)
– má závažné mezery v ucelenosti, přesnosti a úplnosti požadovaných faktů, pojmů, definic a poznatků
– v myšlení se vyskytují závažné chyby
– je nesamostatný v práci s vhodnými texty
– práce v týmu se pouze účastní, jeho působení je občas přínosné
– málokdy je schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních členů
– jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti
– kompenzační pomůcky používá s návodem učitele obtížně a s chybami
– má velké obtíže při práci s upraveným textem
– závažné chyby dovede s pomocí učitele opravit
Stupeň 5 (nedostatečný)
– požadované poznatky si neosvojil
– samostatnost v myšlení neprojevuje
– je nesamostatný v práci s vhodnými texty ani s podněty učitele
– žák nepracuje pro tým
– správného sebehodnocení a hodnocení ostatních členů není schopen
– jeho ústní a písemný projev má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti
– kompenzační pomůcky nedovede použít ani s návodem učitele
– s upraveným textem nedovede pracovat
– chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele
B. ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného působení
Stupeň 1 (výborný)
– v činnostech je velmi aktivní se zájmem o umění, estetiku, tělesnou zdatnost
– pracuje velmi tvořivě, samostatně, plně využívá osobní předpoklady a velmi úspěšně je rozvíjí
– jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný a přesný
– osvojené dovednosti, vědomosti a návyky aplikuje tvořivě
Stupeň 2 (chvalitebný)
– v činnostech aktivní, převážně samostatný
– úspěšně rozvíjí své osobní předpoklady
– projev je esteticky působivý, originální a má jen menší nedostatky
– osvojené dovednosti, vědomosti a návyky aplikuje samostatně, má zájem o umění, estetiku,
tělesnou zdatnost
Stupeň 3 (dobrý)
– v činnostech je méně aktivní, samostatný, pohotový, občas i pasivní
– nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuálním a kolektivním projevu
– jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb
– jeho dovednosti a vědomosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele
– nemá aktivní zájem o umění, estetiku, tělesnou zdatnost
Stupeň 4 (dostatečný)
– v činnostech je málo tvořivý, často pasivní
– rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé
– úkoly řeší s častými chybami
– dovednosti a vědomosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele
– projevuje velmi malý zájem a snahu
Stupeň 5 (nedostatečný)
– v činnostech je skoro vždy pasivní
– rozvoj schopností je neuspokojivý
– jeho projev je většinou chybný a nemá estetickou hodnotu
– minimální osvojené dovednosti a vědomosti nedovede aplikovat
– neprojevuje zájem o práci, práci druhým znemožňuje
Celkové hodnocení
Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni:
– prospěl(a) s vyznamenáním
Žák prospěl s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním
vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 –
chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním
vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré;
v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace
postupuje škola podle pravidel hodnocení žáků podle § 14 odst. 1 písm. e)
– prospěl(a)
Žák prospěl, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím
programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečný nebo
odpovídajícím slovním hodnocením.
– neprospěl(a)
Žák neprospěl, je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením.
Způsob získávání podkladů pro hodnocení
Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici.
Podklady pro hodnocení a klasifikaci získávají vyučující zejména: soustavným diagnostickým pozorováním žáka, sledováním jeho výkonů a připravenosti na vyučování, různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové, aj.), kontrolními písemnými pracemi,
analýzou výsledků různých činností žáků, konzultacemi s ostatními vyučujícími a podle potřeby i psychologickými a zdravotnickými pracovníky.
Žák 2. až 9. ročníku základní školy musí mít z každého předmětu alespoň dvě známky za každé pololetí, z toho nejméně jednu za ústní zkoušení. Známky získávají vyučující průběžně během celého klasifikačního období. Není přípustné ústně přezkušovat žáky koncem klasifikačního období z látky celého tohoto období. Výjimku tvoří vědomosti nutné k zvládnutí zkoušené látky. Zkoušení je prováděno zásadně před kolektivem třídy,
nepřípustné je individuální přezkušování po vyučování v kabinetech. Výjimka je možná pouze při diagnostikované vývojové poruše, kdy je tento způsob doporučen ve zprávě psychologa.
Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek, prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 7 dnů.
Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích. O termínu písemné zkoušky, která má trvat více než 25 minut, informuje vyučující žáky dostatečně dlouhou dobu předem. Ostatní vyučující o tom informuje formou zápisu do přílohy třídní knihy. V jednom dni mohou žáci
konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru.
Vyučující zajistí zapsání známek také do třídního katalogu a dbá o jejich úplnost. Do katalogu jsou zapisovány známky z jednotlivých předmětů, udělená výchovná opatření a další údaje o chování žáky, jeho pracovní aktivitě a činnosti ve škole.
Pokud je klasifikace žáka stanovena na základě písemných nebo grafických prací, vyučující tyto práce uschovávají po dobu, během které se klasifikace žáka určuje nebo ve které se k ní mohou zákonní zástupci žáka odvolat – tzn. celý školní rok včetně hlavních prázdnin, v případě žáků s odloženou klasifikací nebo opravnými zkouškami až do 30. 10. dalšího školního roku. Opravené písemné práce musí být předloženy všem žákům a na požádání ve škole také zákonným zástupcům.
Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. Při dlouhodobějším pobytu žáka mimo školu (lázeňské léčení, léčebné pobyty, dočasné umístění v ústavech, apod.)
vyučující respektuje známky žáka, které škole sdělí škola při instituci, kde byl žák umístěn;
žák se znovu nepřezkušuje.
Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období.
Případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování se projednají v pedagogické radě.
Zákonné zástupce žáka informuje o prospěchu a chování žáka: třídní učitel a učitelé jednotlivých předmětů v polovině prvního a druhého pololetí; třídní učitel nebo učitel, jestliže o to zákonní zástupci žáka požádají.
V případě mimořádného zhoršení prospěchu žáka informuje rodiče vyučující předmětu bezprostředně a prokazatelným způsobem.
Třídní učitelé jsou povinni seznamovat ostatní učitele s doporučením psychologických vyšetření, které mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a způsobů získávání podkladů. Údaje o nových vyšetřeních jsou součástí zpráv učitelů (nebo výchovného poradce) na pedagogické radě.
Vyučující dodržují zásady pedagogického taktu. Neklasifikují žáky ihned po jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší než jeden týden, nenutí žáky dopisovat do sešitů látku za dobu nepřítomnosti, pokud to není jediný zdroj informací, účelem zkoušení pro ně není nacházet mezery ve vědomostech žáka, ale hodnotit to, co umí, klasifikují jen probrané učivo a nezadávají novou látku k samostatnému nastudování celé třídě. Před prověřováním znalostí dají žákům dostatečný časový prostor k naučení, procvičení a zažití učiva a prověřování znalostí provádí až po dostatečném procvičení učiva.
Hodnocení žáků, kteří nejsou státními občany ČR
Při hodnocení žáků, kteří nejsou občany ČR a plní v ČR povinnou školní docházku, se dosažená úroveň znalosti českého jazyka považuje za závažnou souvislost, která ovlivňuje výkon žáka. Při hodnocení těchto žáků ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura určeného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání se
na konci tří po sobě jdoucích pololetí po zahájení docházky do školy v ČR vždy považuje dosažená úroveň znalosti českého jazyka za závažnou souvislost, která ovlivňuje výkon žáka.
Sebehodnocení
Žák se prostřednictvím učitelova hodnocení postupně učí, jaké jsou meze a perspektivy jeho výkonu, sféry jeho úspěchů a úspěšného uplatnění. Vyučující vytváří vhodné prostředí a příležitosti, aby žák mohl poučeně a objektivně hodnotit sebe a svoji práci. Žák je veden k tomu, aby dokázal objektivně popsat, co se mu daří, co mu ještě nejde a jak bude pokračovat
dál. Oba názory jsou průběžně konfrontovány, žáci si zkouší některé práce i sami opravovat.
Učitel a žák na konci klasifikačního období společně hodnotí průběh výkonů žáka tak, aby se shodli na výsledné známce. Autonomní hodnocení se nesmí stát prostředkem nátlaku na učitele. Cílem je ideální shoda obou hodnocení tak, aby byla pro žáka motivační do dalšího období
Slovní hodnocení
Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělávání žáka,
které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobním předpokladům a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka
v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístup ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje tak zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat.
O slovním hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady a po projednání v pedagogické radě. U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka.
Třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka. Stejný postup je zachován i pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání.
Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka,
které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání
žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat.
Zásady pro převedení slovního hodnocení do klasifikace a naopak
Prospěch
1 – výborný ovládá bezpečně
2 – chvalitebný ovládá
3 – dobrý v podstatě ovládá
4 – dostatečný ovládá se značnými mezerami
5 – nedostatečný neovládá
Úroveň myšlení
1 – výborný pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti
2 – chvalitebný uvažuje celkem samostatně
3 – dobrý menší samostatnost v myšlení
4 – dostatečný nesamostatné myšlení
5 – nedostatečný odpovídá nesprávně i na návodné otázky
Úroveň vyjadřování
1 – výborný výstižné a poměrně přesné
2 – chvalitebný celkem výstižné
3 – dobrý myšlenky vyjadřuje ne dost přesně
4 – dostatečný myšlenky vyjadřuje se značnými obtížemi
5 – nedostatečný i na návodné otázky odpovídá nesprávně
Celková aplikace vědomostí, řešení úkolů, chyby, jichž se žák dopouští
1 – výborný užívá vědomostí a dovedností spolehlivě a
uvědoměle, pracuje samostatně, přesně a s
jistotou
2 – chvalitebný dovede používat vědomosti a dovednosti při
řešení úkolů, dopouští se jen menších chyb
3 – dobrý řeší úkoly s pomocí učitele a s touto pomocí
snadno překonává potíže a odstraňuje chyby
4 – dostatečný dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává
5 – nedostatečný praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí
Píle a zájem o učení
1 – výborný aktivní, učí se svědomitě a se zájmem
2 – chvalitebný učí se svědomitě
3 – dobrý k učení a práci nepotřebuje větších podnětů
4 – dostatečný malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty
5 – nedostatečný pomoc a pobízení k učení jsou zatím neúčinné
Chování
1 – velmi dobré Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení vnitřního řádu školy. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle.
Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.
2 – uspokojivé Chování žáka je v rozporu s pravidly chování
a s ustanoveními vnitřního řádu školy. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo vnitřnímu řádu školy; nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele školy dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob.
3 – neuspokojivé Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti
školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy.
Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků.
Komisionální přezkoušení
Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do tří pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do tří pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka.
Komisi pro komisionální přezkoušení jmenuje ředitel školy; v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad.
Komise je tříčlenná a tvoří ji:
– předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy,
– zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu,
– přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.
Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise podle §15 odst. 3. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení.
O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy.
Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení.
Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem.
Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku.
Opravná zkouška
Žák koná opravnou zkoušku v případě, že byl na konci druhého pololetí klasifikován stupněm nedostatečně nejvýše ve dvou předmětech.
Komisi pro opravnou zkoušku jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad.
Termíny opravných zkoušek určí ředitel školy tak, aby byly vykonány nejpozději do 31. srpna.
Pokud se žák v tomto termínu z vážných důvodů nemůže k opravné zkoušce dostavit, lze povolit vykonání opravné zkoušky nejpozději do 15. září. Do té doby žák navštěvuje podmínečně nejbližší vyšší ročník.
Žák může v jednom dnu skládat pouze jednu opravnou zkoušku
O termínu konání opravné zkoušky informuje třídní učitel písemně zákonného zástupce. Žák, který se bez vážných důvodů ve stanoveném termínu k opravné zkoušce nedostaví a do dvou dnů se neomluví, je klasifikován z daného předmětu stupněm prospěchu nedostatečný.
Dodatečná zkouška
Dodatečnou zkoušku koná žák:
– který nemohl být klasifikován pro závažné objektivní příčiny na konci prvního pololetí.
Termín dodatečné zkoušky určí ředitel školy tak, aby klasifikace mohla být provedena nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí, ve výjimečných případech do konce klasifikačního období za druhé pololetí.
– který nemohl být klasifikován pro závažné objektivní příčiny na konci druhého pololetí.
Termín dodatečné zkoušky určí ředitel školy tak, aby klasifikace mohla být provedena do 31. srpna příslušného školního roku, nejpozději do 15. října. Do té doby žák navštěvuje podmíněně vyšší ročník. Žák, který z vážných důvodů nemohl být klasifikován ani do 15. října, opakuje ročník.
– který podle posouzení vyučujícího nemá v daném předmětu dostatečný počet známek ve srovnání s ostatními žáky třídy z důvodu vysoké absence. O dodatečné zkoušce rozhoduje pedagogická rada na návrh vyučujícího daného předmětu.
Postup do dalšího ročníku
Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.